Jak rozvíjet samostatnost dětí díky koučování?

Možná i vy byste chtěli, aby vaše děti byly samostatné, zodpovědné a uměly si poradit v každé situaci. Aby z nich vyrostli mladí lidé, kteří vědí, co se svým životem dělají a žijí spokojený život.

Možná si říkáte, že by bohatě stačilo, kdyby si děti dokázaly poradit s problémy, které mají tady a teď. Aby se jim neustále nevracely. Aby si dokázaly vyřešit svoje vztahy s kamarády nebo opakovaně nezapomínaly doma svoje osobní věci.

Existuje jedna možnost, jak jim pomoct s obojím. A od vás to bude vyžadovat jen dílčí změny v tom, jak s dětmi mluvíte.

Klíčem je koučování

Velmi dobrým nástrojem pro rozvoj samostatnosti dětí je právě koučování.

Můžete si ho představit tak, že spolu sedíme v kavárně, vy se zmiňujete o nějakém problému, který máte, a já se vás ptám na další otázky. K čemu je to dobré? Když se vás ptám na další otázky, nutí vás to jít do hloubi toho, kdo jste a co se s vámi děje. Postupně si tak uvědomujete, co potřebujete a jak vyřešit problém, se kterým se právě potýkáte.

Přesně to samé pomáhá dětem.

Děti nepotřebují žádná cílená sezení, na kterých budete probírat jeho problémy. Stačí, když principy koučování zapojíte do vaší každodenní komunikace. Místo, abyste mu radili, co má v dané situaci dělat, tak mu položíte pár otázek, které ho dovedou k jeho vlastnímu řešení.

Podívejte se na to, jak přesně správně cílené otázky vašim dětem pomáhají.

  • 1
    Dítě přemýšlí o tom, co se s ním děje.

Správně položené otázky vašemu dítěti pomůžou zjistit, jak se cítí a co si myslí. Pocity jsou velmi důležité, protože naše spokojenost vychází z toho, jak se právě cítíme. Dítě se tedy naučí svoje pocity pojmenovávat, rozpoznat je a uvědomit si, co je v něm spustilo.

To samé platí o myšlenkách. Dítě se naučí rozpoznat, jaké myšlenky mu daná situace spustila v hlavě a jak díky tomu vnímá samo sebe i druhé.

Můžeme tak říct, že koučování dětí rozvíjí jejich sebepoznání. A to je velmi důležité, protože jen když chápete, co se s vámi děje, tak jste schopní na to reagovat.

  • 2
    Dítě přijímá svoje reakce.

Určitě víte, že některé pocity jsou obecně vnímané jako špatné. Pokud se tak vaše dítě něčeho bojí nebo je hodně naštvané, může mít pocit, že není v pořádku a vy ho nebudete mít rádi.

Koučování nehodnotí, jaké dítě je. Ale díky těm správným otázkám dokáže dítě pochopit, jak hodnotí svoje vlastní pocity a myšlenky. Naučí se s nimi pracovat a přijímat se.

Koučování tak u dětí rozvíjí také sebepřijetí.

  • 3
    Dítě aktivně hledá řešení.

Když už dítě ví, co se s ním děje a bere to jako přirozenou součást sebe sama, tak je pak schopné najít řešení svého problému. Pomocí správně položených otázek zjistí, co je to, co potřebuje a hledá cesty k tomu, aby situaci vyřešilo a cítilo se v ní zase dobře.

Dítě se tak učí, že může ovlivnit to, co se mu v životě děje. Přijímá zodpovědnost za vlastní štěstí a umí si za ním jít.

Koučování tak podporuje, aby se dítě stalo tvůrcem svého vlastního života a umělo jít do akce.

Právě tyto 3 kroky vedou dítě k samostatnosti. Samostatný člověk totiž dokáže rozpoznat, co se s ním děje, co to v něm způsobuje a dokáže s tím reálně něco dělat. Problém tak vyřeší a pokračuje dál.

Jak to vypadá v praxi?

V reálném životě to vypadá asi tak, že vaše dítě přijde domů a vy si všimnete, že je smutné. Zeptáte se ho tedy, co se děje a ono vám řekne, že si ve škole zapomnělo svoji oblíbenou knížku.

  • 1
    Dítě přemýšlí o tom, co se s ním děje.
    Můžete se ho zeptat, jak se cítí. Naštvaně. Co si myslí? Že je hloupé, protože neudrží v hlavě ani tu pitomou myšlenku na knížku.
  • 2
    Dítě přijímá svoje reakce.
    Klidně se ho zeptejte, co by si myslelo, kdybyste si vy v práci zapomněli svoji oblíbenou knížku. Velmi pravděpodobně vám řekne, že jste jednoduše zapomněli, že se to stává. Jaký je tedy rozdíl mezi tím, co se stalo jemu, a co by se stalo vám?
  • 3
    Dítě aktivně hledá řešení.
    Pak můžete začít řešit, co by se s tím dalo dělat. Nechte ho navrhovat různé nápady. Až s ním nějaký jeho nápad zarezonuje, právě si vaše dítě pro sebe našlo to nejlepší řešení.

Poprvé to může trvat delší dobu. Na podruhé už s tím strávíte méně času. Po třetí už si vaše dítě v té samé situaci dokáže poradit samo.

Později se naučí, že mu podobné principy fungují i v jiných situacích. Krok po kroku se tak stává samostatnější a dokáže si poradit s tím, co se mu v životě děje.

Jak se naučit klást ty správné otázky?

Klást ty správné otázky není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Je totiž potřeba oprostit se od toho, že my víme, co je pro dítě nejlepší. A taky je důležité vědět, jaké reakce může spustit jaká otázka a jak pak řešit témata, která jsou pro dítě komplikovanější.

Také je dobré vědět, jak upravit otázky, když řeší vztahy s druhými lidmi. Jak pracovat s tím, když si o sobě myslí něco negativního nebo jak propojit to, co se mu děje, s tím, co je pro něj opravdu důležité.

Tohle všechno se naučíte v kurzu Jak koučovat děti.

Zjistíte, jak dostat principy koučování do vaší každodenní komunikace s dětmi. Naučíte se základní otázky, díky kterým povedete vaše děti všemi 3 kroky k samostatnosti. Plus otázky, které jdou ještě do větší hloubky toho, co se děje uvnitř vašich dětí.

A zároveň vám kurz pomůže projít procesem, díky kterému už nebudete rodič, který dítěti radí, ale který mu pomáhá nacházet řešení svých vlastních problémů.

Zjistěte všechno o kurzu tady >>>

Jsem mentorka a lektorka, která pomáhá učitelům, ředitelům a rodičům rozvíjet u dětí ty dovednosti, které jsou pro 21. století klíčové. Kombinuji principy koučování s nejnovějšími studiemi o tom, jak bude svět vypadat v budoucnu a jaké dovednosti od nás vyžaduje. Dále pracuji s poznatky z psychologie, sociologie či ekonomie. Mými kurzy, minikurzy a konzultacemi prošlo už přes 700 klientů. Podívejte se na kurz Jak koučovat děti nebo na kartičky pro děti Hrajte si s hodnotami .
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů