3 tipy, jak pomoct dětem, aby se uměly učit

Možná jste se i vy dostali do situace, kdy jste najednou doma s dětmi a s hromadou úkolů k tomu. Téma učení pro vás nikdy nebylo aktuálnější než právě teď. Nebo jste s dětmi doma běžně a hledáte způsob, jak si porozumět a zvládnout učení bez toho, aniž by to bylo nutné zlo.

Většina z nás má učení spojené s tím, že si musíme něco zapamatovat, abychom zvládli písemky. Učení je tak pro většinu z nás něco nudného, co musíme zvládnout.

Tenhle článek se takového učení netýká. Chci vám dát pár tipů, jak se na učení dívat jinak. A jak díky němu porozumět sami sobě i svým dětem.

Učení znamená škola. Nebo je to jinak?

Podívejme se na učení z jiného úhlu pohledu. Myslíte si, že se právě teď učíte? Možná byste řekli, že ano, kdybyste před sebou měli odbornou knihu. Nebo kdybyste se zapsali do nějakého kurzu. Nebo si doplňovali vzdělání na škole.

Ale v rámci každodenního života byste o tom možná pochybovali. Můžete mít pocit, že váš život je plný rutiny. A lidé, kteří mají svůj život hodně rutinní, mají dojem, že už jsou na učení staří.

Pravda je, že se všichni stále učíme. S přibývajícím věkem se naše učení zpomaluje. Není to ale tím, že bychom na to neměli. Je to proto, že většina z nás má ráda stabilní život, a tak žijeme ve svých každodenních zvycích, které důvěrně známe.

Když se podíváme na učení jako na součást našeho běžného života, najednou dostává úplně jinou podobu. Učíme se, když si stáhneme v mobilu novou aplikaci a učíme se ji ovládat. Učíme se, když hledáme nové recepty a objevujeme nové kombinace a suroviny k vaření. Učíme se, když zjišťujeme, jak se chovají děti v určitém věku. A učíme se pokaždé, když s dětmi zažijeme něco nového nebo když dokážeme vyřešit nějakou zapeklitou situaci.

Učení je totiž přirozenou součástí našeho života. A naše děti se učí stejně. Učí se nejen tím, co se dozví ve škole. Ale i tím, jak řeší konflikty se spolužáky nebo jak zvládají nové situace.

Řekni mi, jak se učíš, a já ti řeknu, kdo jsi.

Možná jste si doteď mysleli, že se všichni učíme stejně. Ve škole se většina z nás učila hodně věcí nazpaměť. Určitě jste také slyšeli o tom, že je dokázané, že nejlépe si pamatujeme věci, které zažijeme. A naopak nejméně si pamatujeme to, co jenom slyšíme.

Jenže pravda je, že každý z nás se učí trochu jinak. Pro většinu lidí může platit, že si nejlépe pamatují to, co zažijí. Existují ale také lidé, kteří vnímají svět přes zvuky a nejlépe se učí tím, že poslouchají druhé. Nebo lidé, kteří vnímají svět hlavně přes pocity a příběhy.

Americký psycholog a odborník na vzdělávání David Kolb se tématu učení věnuje už několik desítek let. V roce 1977 rozvinul teorii, kterou nazval Kolbům inventář stylů učení. A právě v této teorii představil 9 způsobů, jakými se učíme.

Zjistil, že lidé se rodí s různými osobnostmi a preferují jiný způsob vnímání a zpracování informací. Podle toho, jaká část učení jim jde nejlépe, pak popsal 9 stylů, díky kterým si lidé uvědomují, jak jim jde učení samo od sebe. Přirozeně.

Někteří lidé se učí tím, že vnímají to, co prožívají. Ti se pak přirozeně učí přes příběhy. Další lidé se učí tak, že zvažují všechny možnosti a úhly pohledu. Právě sbírání informací je přirozenou součástí jejich učení. Pak jsou lidé, kteří si musí všechny informace zanalyzovat a učí se nejlépe tím, že pracují s čísly.

Na druhé straně pak můžete najít lidi, kteří se učí akcí. Jsou to lidé, pro které jsou důležité seznamy úkolů nebo rychlé rozhodování podle toho, co je pro ně právě nejdůležitější. Tito lidé pak k učení používají úplně jinou dynamiku než lidé, kteří raději pracují s informacemi sami.

Proč je dobré vědět, jakým stylem se učí vaše děti? Právě proto, abyste posílili styl učení, který je pro ně přirozený a ukázali jim, že učení je právě i to, co jim jde samo od sebe.

Náš přirozený styl učení je totiž spojený s našimi schopnostmi a s tím, co nám přirozeně jde. Rozvíjíme tak nejen jejich silné stránky, ale zároveň posilujeme i jejich sebedůvěru.

A co je hlavní: Dáváme jim najevo, že se umí učit. Že nejsou hloupé jenom proto, že jejich přirozeným stylem není uvažování nad souvislostmi a informacemi. Že jejich styl učení jim přináší jiné schopnosti. Žádné dítě není hloupé. Jen se někdy stává, že se učí jiným způsobem, než na jaký naráží ve škole.

Je možné učit se jinak?

Možná vás teď napadá, že je sice super, že se vaše dítě učí prožíváním, ale co s tím máte dělat, když je ve škole důležité, aby umělo pracovat s informacemi?

Každé dítě i každý dospělý je schopný osvojit si jakýkoliv jiný styl učení. Všechno se dá rozvíjet. Některé styly jsou nám bližší a učí se nám snadno, některé jsou naopak na druhém konci našich schopností a jejich osvojení trvá.

Proto je vždycky dobré vycházet z toho, co vašemu dítěti jde. Učí se tím, že jde rovnou do akce? Zkuste s ním pracovat na tom, co té akci předchází. Nad čím uvažuje? Co bere v potaz? Díky tomu se na chvíli přesune do zvažování a vyhodnocování toho, co se kolem něj děje. A postupem času už se mu bude lépe pracovat s informacemi. Od informací se pak dá dojít ke čtení čísel.

Základem je vždycky jít postupně. A vždycky po té cestě využít toho, co vašemu dítěti už jde. Díky tomu se naučí chápat, jak mu jeho přirozené vlastnosti pomáhají rozvinout to, co se mu v životě bude hodit.

Jak vést děti k přirozenému učení?

Protože si myslím, že je důležité, aby každé dítě porozumělo tomu, jak se přirozeně učí, vytvořila jsem kurz o tom, jak je vést k přirozenému učení.

Kurz se věnuje tomu, proč je učení v životě důležité a proč je jednou z klíčových dovedností pro 21. století. Poté podrobně vysvětluje všech 9 stylů učení. Budete moct zjistit, který styl sedne vašemu dítěti a jak mu jako rodiče můžete lépe porozumět.

Na závěr se dozvíte, jak se dají rozvíjet styly, které nejsou vám nebo vašemu dítěti vlastní. S každým novým stylem totiž rozvíjíte jeho potenciál. Díky tomu bude pak vaše dítě schopné zvládnout jakoukoliv situaci, která vás v životě potká.

Všechno, co vás o kurzu zajímá, můžete najít tady >>>