„Tys mě neudělala šťastným.“
Taky jste to někdy slyšeli? Možná jste to i někomu sami řekli.
Já si tuhle větu letos vyslechla několikrát. Bylo mi řečeno, že je přece moje povinnost dělat druhé lidi šťastnými. Mám partnera proto, abychom se navzájem dělali šťastní. A pokud se můj partner necítí šťastný, tak je to moje chyba, protože jsem se málo snažila. Zaskočilo mě to. Mám opravdu zodpovědnost za jeho štěstí?
Je to můj partner nebo jsem to já sama?
Jestliže váháte, pojďte se se mnou podívat na následující příklad. Představte si, že mi řeknete: „Chci být zdravý. Musíš zajistit, abych nikde nenastydl.“ Podíváme se na dva scénáře, které mohou nastat.
Stejné je to i s pocitem štěstí.
Rádi klademe zodpovědnost za naše štěstí na druhé a na vnější okolnosti. Podle mého partnera jsem se měla změnit já, aby byl on šťastný.
Je velmi těžké docílit toho, abychom někoho změnili. Prakticky nemožné. Já se mám ráda taková, jaká jsem a nemám potřebu se měnit, abych byla taková, jakou si mě druhý vysnil. Navíc nikde není záruka, že by to doopravdy pomohlo.
Pravda je, že za své štěstí jste zodpovědní sami a jen vy sami víte, co vás k němu dovede.
Možná se ptáte, proč závisí pocit štěstí pouze na vás. Proč by nefungovalo, že se změní partner. Je to proto, že svádění zodpovědnosti na partnera je jenom zástěrka a pravý důvod pocitu neštěstí je ukrytý mnohem hlouběji uvnitř nás.
Jestliže můj partner potřebuje mnohokrát denně slyšet, že ho mám ráda, není problém v tom, že mu to neříkám, ale v tom, že má ve skutečnosti malé sebevědomí a potřebuje neustále potvrzovat, že je pro mě dostatečně dobrý. Stačilo by pouze zapracovat na tom, aby si víc věřil, a už by moje ujišťování nepotřeboval.
Navíc pocit štěstí se skládá ze stovky malých částeček, které jsou ve vaší hlavě. Každá malá věc, co se vám přes den stane ovlivní to, jak se cítíte. Závisí např. na tom:
A teď si představte, že někdo, kdo není ve vaší hlavě, ani nemá vaše emoce a pocity, by měl rozumět tomu, co se ve vás doopravdy děje a měl by za to navíc být zodpovědný.
Když někomu dáte zodpovědnost za vaše vlastní štěstí, vzdáváte se tím moci sami nad sebou. V podstatě tomu druhému říkáte: „Teď mě můžeš ovládat, máš nade mnou moc.“ A co se stane, když někomu dáte svoji moc? Budete bezmocní. Ač se budete snažit jakkoliv, nebudete mít kontrolu nad vlastním životem.
Teď si představte, že tu moc máte. Řekněte si: „Jen já mám tu moc ovlivnit, jak bude vypadat můj život a jak se v něm budu cítit.“ Jaká je to představa? Mnohem lepší, že?
Pokud se necítíte šťastní v práci, můžete hledat jinou práci. Rozejít se s partnerem. Můžete odjet do jiného města, jiné země, můžete se rozhodnout pro jakoukoliv akci.
Anebo můžete změnit svoje vnitřní nastavení k tomu, abyste se cítili dobře v jakékoliv situaci. Já tomu říkám druhý stupeň hledání vlastního štěstí.
Někdy je lehké změnit práci nebo odjet žít jinam. Ale často je to spíše únik od podstaty toho, co nás trápí.
Představte si, že se cítíte špatně v práci, protože vás kolega neustále kritizuje. Abyste se cítili lépe, můžete utíkat z kanceláře pokaždé, když se k vám bude blížit s nějakým názorem.
Ale problémem možná není kolega. Kolega jen rád říká svůj názor, aniž by si myslel, že vy něco děláte špatně. V takovém případě si jen můžete v hlavě přenastavit, že nekritizuje vás, ale že on sám by to prostě udělal jinak. Díky tomu budete jakoukoliv kritiku vnímat jako názor druhého člověka, který není nijak spojený s tím, jestli jste vy sami dobří. A hned se vám bude v práci žít líp.
Změnou vnitřního nastavení můžete najít štěstí i ve vztahu, který jste už chtěli opustit. Můj partner mohl začít zvyšovat svoje vnitřní sebevědomí. Mohl mě přijmout takovou, jaká jsem a nesnažit se mě změnit k obrazu svému.
Jednoduše proto, že je to snazší. Je lehčí říct „nejsem šťastný kvůli tobě“ než podívat se do sebe a hledat, proč se momentálně necítíte šťastně vy sami. Jenže když hodíte vinu na druhé, ničemu si nepomůžeme. Jenom oddálíte pocit vaší mizérie a budete se v ní patlat. Teprve až najdete odvahu čelit sami sobě, pak máte šanci to svoje štěstí najít.
Chcete vědět, jak dopadl můj příběh? Žádný happy end se nekonal. Vztah skončil. Nemůžu změnit svého partnera a ani nechci. To může udělat jenom on sám. Třeba se jednoho dne probudí a zjistí, že je mnohem příjemnější mít zodpovědnost za svoje štěstí ve svých rukou.
Vám se nic podobného stát nemusí. Podívejte se na tipy, díky kterým budete mít štěstí ve vlastních dlaních.
Máte to? Gratuluju!
Pokud vás článek zaujal, sdílejte ho na Facebooku, ať mají všichni štěstí ve svých rukou.