3 návyky dětí pro smysluplný život

Chcete, aby si vaše dítě umělo tvořit život, který mu bude dávat smysl? Pak je dobré u něj rozvíjet tyto základní návyky.

Vnímání vlastních schopností

Když jsou děti malé, automaticky se věnují tomu, co jim jde a co je baví. Bez problémů řeknou: „Já dobře zpívám.” Jenže jak rostou, dostávají se do jejich života různí lidé, kteří hodnotí jejich schopnosti a říkají jim, co by měly či neměly dělat a co by je mělo zajímat. 

Holčička, která v předškolním roku řekne, že ráda zpívá, se pak při setkání s učitelkou ze staré školy dozví, že tak dobře nezpívá, protože jiná holčička zpívá mnohem líp. A tak přestane zpívat nebo o tom přestane mluvit. Začne se stydět. A začne mít pocit, že možná není tak dobrá, jak si myslela.

Děti tak postupem času ztrácí napojení na vlastní schopnosti a začínají věřit tomu, co o nich říkají druzí. Když chlapec narazí na trenéra, který mu řekne, že z něj nikdy nebude pořádný sportovec, tak místo aby si sám vyhodnotil, jestli se do toho chce naplno opřít (a pokud ano, tak si hledal jiného trenéra), tak začne věřit tomu, že na to opravdu nemá.

Čím déle jsou děti v systému, který je založený na autoritě a neustálém hodnocení, tím méně jsou pak schopné vyhodnotit vlastní talenty a pochybují o tom, co doopravdy dokážou.

Je tedy důležité tvořit pro děti takové prostředí, kde neztratí kontakt samy se sebou a kde mohou pozorovat, co jim jde, co jim nejde a samy si zkoušet, kam až jejich talenty a schopnosti sahají.

Děti mají sebereflexi a dokážou docela dobře vyhodnotit, kdy jim něco doopravdy jde a zlepšují se v tom a kdy to není tak žhavé. Stačí, když je necháme, aby samy ohodnotily svoje schopnosti.

Pokud nevíte, jak na to, pomůže vám v tom kurz Děti budoucnosti.

Získání vlastní vize, jak žít 

To, co vaše dítě v životě pohání, je jeho vize. Představa o tom, jak chce žít. Díky téhle vizi dokáže překonávat těžké životní situace nebo se naopak dokáže namotivovat k lepším známkám, aby se dostalo na svoji vysněnou střední školu.

Jaký je rozdíl mezi dítětem, které má vizi a dítětem, které vizi nemá?

Pokud víme, jak chceme v životě žít, pak víme, proč děláme právě tyto kroky. Učíme se na přijímací zkoušky, protože chceme právě na tuhle střední školu. Když přijde krize a nám se do ničeho nechce, vzpomeneme si, proč to děláme a pustíme se do akce. 

Vize dává našemu životu smysl. A i když se ráno vzbudíme levou nohou, tak je pro nás snazší získat během dne lepší náladu, a nakonec se pustit do učení nebo nějaké aktivity, která nás v životě posune dál. Protože víme, proč to děláme.

Pokud ale vizi v životě nemáme, pak nás často přepadá pocit, že nic v našem životě nemá smysl. Že jdeme od ničeho k ničemu. Že i když se dostaneme na tamtu školu, tak pořád nevíme, co se svým životem dělat.

Častěji zažíváme pocity marnosti, bezmoci a ztracení. Jako bychom neměli nad vlastním životem kontrolu a nevěděli, kam nás zavede. Může to pak způsobovat dlouhodobý stres a špatné vztahy s druhými lidmi.

Hledání životních vizí je moje vášeň. Věnuji se tomu v kurzu pro děti 7.-9. tříd Najděte s dítětem jeho poslání.

Mám jen malé upozornění: Ne každé dítě chce spasit svět a dokázat velké věci. Některé děti prostě jen chtějí žít v klidu a bez stresu. Ale i s takovou vizí se dá krásně pracovat ku prospěchu dítěte.

Zvládání vlastních emocí

Posledním velkým tématem je vlastní prožívání. Většina z vás se určitě setkala s tím, jak důležitá je emoční inteligence, ale já bych v tomhle tématu chtěla jít ještě dál.

Nejde jen o to poznat vlastní emoce. Jde o to nestát se otrokem vlastních emocí a zvládat je s lehkostí.

Dám vám příklad. Pohádáte se s kamarádkou a máte mizernou náladu. Možná jste naštvaní, pak taky smutní a celé se to ve vás mele. Jenže nejde jen o tu jednu hádku. Jde o to, že se díky tomu cítíte mizerně i ve škole, doma s rodiči a sourozenci a jdete spát se špatnou náladou.

Nedokážete se té emoce zbavit, a díky tomu můžete žít několik dnů velmi negativně. A přitom v jiných oblastech se vám může dařit, jen to přes ty špatné pocity neuvidíte.

Ve výsledku nejde ani tak o to, co přes den děláte, ale jak se u toho cítíte. I když objektivně jste dosáhli skvělých věcí, tak vaše pocity jsou nanic. A proto je důležité naučit děti vyrovnávat se právě s těmito emocemi a nenechat je, aby je naplno pohltily.

Možná si teď říkáte: Ale jak to dělat jinak? Ani vás to nikdo neučil. Já vím. Proto se tomu věnuji v kurzu Děti budoucnosti. U mladších dětí postavíme základní pilíře, díky kterým se děti s emocemi naučí efektivně pracovat už odmala, aby je pak v dospělosti nesemlely. U starších dětí vám pak pomůžu s nimi efektivně pracovat.

Osvojte si s dětmi tyto návyky

Když si s dětmi osvojíte tyto návyky, pomůžete jim žít život, ve kterém se budou cítit skvěle. Život, který si budou užívat. A když budou mít propady, získáte nástroje, jak je krizí provést.

Je v pořádku cítit se občas špatně nebo zažívat neúspěchy. Ale je skvělé vědět, co s tím dělat a jak se znovu dostat do pohody a blíže ke své vizi.

Proto je tady pro váš kurz Děti budoucnosti..

Pokud máte dítě na 1. stupni, seznámím vás se základními návyky, které si děti v mladším věku osvojí a usnadní jim to pak výzvy, které je budou čekat během dospívání.

Pokud máte dítě na 2. stupni, pak se budeme věnovat už konkrétním technikám, které dětem pomůžou právě v procesu dospívání, který bývá spojený s mnoha pochybami o sobě a o tom, jaký život by měly žít. 

Všechno o kurzu najdete tady >>>