Začátek školního roku je pro mnoho rodin obdobím, kdy se znovu hledá rytmus a kdy se všichni, děti i rodiče, učí sladit nové povinnosti, kroužky a školní výzvy. „Začátek školního roku je opravdu náročný pro všechny,“ připomíná Vendula. „I když už třeba máte děti, které jdou do jen do vyšší třídy, přesto můžete narazit na to, že je to pro vaše dítě těžké.“
Tyto nové okolnosti – nový předmět, učitel, spolužák nebo dokonce celá třída – mohou u dětí vyvolávat nečekané reakce. I sebejisté dítě může být zpočátku podrážděné, smutné nebo „nebýt ve své kůži“. Rodiče pak často nechápou, proč se to děje.
Odpověď je jednoduchá: dítě prochází obdobím změny.
Děti, které jsou citlivější na podněty z okolí, reagují na září obzvlášť silně. „Pokud máte právě to dítě, které je citlivé vůči všemu, co se kolem něj děje, tak pak pro něj září může být opravdu velmi náročným měsícem.“ Rodičům se v takových chvílích doporučuje pomoci dítěti pojmenovat, co se vlastně změnilo a co ho znejistilo.
Velkou roli hraje i schopnost přijmout, že realita nemusí odpovídat našim očekáváním. Jak zaznívá v podcastu: „Když dětem pomáháme pojmenovat ta jejich očekávání, tak mají šanci lépe rozumět samy sobě a říct si: ‚Aha, takže já nejsem divná, že se takto cítím. Já jenom jsem čekala, že to bude vypadat trochu jinak.‘“
Důležitým signálem jsou i nálady dítěte večer. Pokud místo únavy přichází výbuchy vzteku či pláč, je to známka, že program dne byl příliš náročný. „Ty emoce, které doma zažíváte, ty emoční výbuchy, které můžou doma nastávat během září, jsou v podstatě způsobené těmito dvěma věcmi: tím, že dítě mělo nějaká očekávání, která mohou být jinak, a pak tím, že je plné nových podnětů,“ vysvětluje autorka.
Klíčové je brát dětské emoce jako přirozený ventil, nikoli jako selhání rodičů nebo dítěte. „Pokud má vaše dítě emoční výbuchy, tak to neberte tak, že jste něco zanedbali nebo že jste selhali jako rodiče. Ale berte to jako ventil, kterým to dítě potřebuje projít, aby zase se mohlo hodit více do rovnováhy.“
Rodiče by měli dítěti umožnit emoce prožít, ať už jde o lítost, nebo vztek, a následně společně hledat cestu, jak upravit rozvrh či denní rytmus tak, aby dítě cítilo větší pohodu.
Září zkrátka nebývá jen o radosti z nových začátků. Je také zkouškou, jak rodina dokáže pracovat s emocemi a podporovat se navzájem. Přijetí emocí, jejich pojmenování a schopnost s nimi pracovat posiluje dětskou sebedůvěru a učí je zdravějšímu přístupu k sobě samým.
„To, že dítě není sluníčkové a má svoje emoce, je v pořádku. Všichni máme svoje emoce a je potřeba s tím umět pracovat a přijmout to,“ shrnuje autorka podcastu Děti budoucnosti.