Právě probíhá předprodej 4. běhu výcviku PROFESIONÁL V ROZVÍJENÍ DĚTSKÉHO POTENCIÁLU >> více info zde
Studium, cestování, nebo dobrovolnická práce v zahraničí – všechno jsou to možnosti, které mohou výrazně obohatit život mladých lidí. Ale jak se v té džungli programů, stipendií a organizací vyznat?
V tomto díle podcastu Děti budoucnosti jsme se na to zaměřili s Janou Kalenskou, autorkou projektu Život ve světě. Výsledkem je přehled možností, které se dnes českým teenagerům otevírají – i tipy, jak jim jako rodiče můžeme pomoci.
Audio verzi podcastu najdete tady:
Podle zkušeností Jany Kalenské není u mladých lidí touha vycestovat nijak výjimečná. Spíše naopak.
„Většinou, když se bavím s teenagery o životě v zahraničí, tak říkají, že třeba tak jako 5 let by jim přišlo fajn – a po těch 5 letech by se vrátili zpátky do Česka,“ říká Kalenská. „Což je vlastně skvělá zpráva pro Českou republiku.“
Teenageři se tak chtějí učit a růst – ale s úmyslem své zkušenosti přinést zpět domů. Ať už se jedná o krátkodobé cesty nebo dlouhodobý pobyt, vždy jde o cennou lekci života mimo komfortní zónu.
V podcastu rozdělujeme důvody, proč mladí lidé chtějí vycestovat, do 3 hlavních kategorií:
„Poznávat země, nové lidi, kulturu… nebo třeba přírodu té země jako takové,“ shrnuje Kalenská.
Možnosti existují už od středních škol – a to jak v rámci Evropy, tak i v USA, Kanadě či Austrálii. „Existují agentury, které studia zprostředkovávají. A většinou se žádá o stipendium – takže děti musí ukázat motivaci, úroveň angličtiny a prospěch.“
Zde přichází ke slovu i koncept tzv. gap year, kdy mladý člověk cestuje a zkouší si různé obory formou praxe nebo dobrovolnické činnosti.
Už od 13 let se mohou mladí lidé účastnit takzvaných výměn mládeže (youth exchanges), které jsou součástí programu Erasmus+.
„Jsou to takové tábory v zahraničí,“ vysvětluje Jana. „Mladý člověk si vybere téma projektu – třeba ekologie nebo digitální technologie – a jede se skupinou vrstevníků z Česka a dalších zemí. Všechno je pod dohledem dospělého vedoucího, takže je to bezpečné a dobře organizované.“
Důležitou výhodou je, že účastníci neplatí nic – ani cestu, ani ubytování, ani stravu. Náklady hradí program Erasmus+, čímž se otevírá příležitost i těm, jejichž rodiny nemají velké finanční možnosti.
Další možností jsou studijní pobyty během střední školy. Ty často probíhají prostřednictvím partnerských škol nebo soukromých agentur, které pomáhají s přihláškou i žádostí o stipendium.
„Můžeš jet jen na semestr nebo na celý rok – a někdy i dodělat celou střední školu v zahraničí,“ říká Jana. „Zažila jsem třeba kamarádku, která odjela do Ameriky a zůstala tam na celou high school i univerzitu.“
Je třeba počítat s tím, že část nákladů obvykle hradí rodiče. I přesto ale lze získat částečné financování, které zásadně snižuje celkové náklady.
Po dosažení 18 let se studentům otevírají dveře k dalším programům, jako je klasický Erasmus+ na vysoké škole. Většina univerzit dnes tento program podporuje a umožňuje studium v zahraničí na jeden semestr nebo celý rok.
„Stipendium z Erasmu pokrývá zhruba 50 % nákladů, takže je dobré počítat s nějakým dofinancováním,“ upozorňuje Jana i Vendula.
Možností je tedy mnoho – a největší výzvou často bývá zjistit, kde vlastně začít hledat. Jana Kalenská doporučuje například sledovat Facebookové skupiny jako Erasmus Projekty ČR nebo Erasmus Česká republika, kde organizace pravidelně sdílí nové výzvy a projekty.
Také stojí za to se obrátit na web Život ve světě, který Kalenská spravuje a kde sdílí praktické informace a kontakty.
Možná nejdůležitější roli však v celém procesu hrají rodiče – a jejich schopnost svému dítěti důvěřovat a podpořit ho.
„Pokud chcete být podporou pro svého teenagera, zveme vás do klubu Děti budoucnosti,“ uzavírá podcast Vendula. „Pomůžeme vám ustát to z té rodičovské stránky a budovat důvěru i sebejistotu u vašeho dítěte.“
Nenechte si ujít nové díly podcastu. Zaregistrujte se do našeho newsletteru a nic vám neunikne.