
Kreativní a vizionářská energie teenagerů bývá často podceňovaná. Mnoho rodičů ji vnímá spíše jako zasněnost nebo roztěkanost. Ve skutečnosti ale může jít o silný potenciál – o dar, který, pokud se správně uchopí, dokáže ovlivnit jejich budoucnost.
„Někteří teenageři v sobě mají obrovskou tvůrčí energii. Jsou to děti, které mohou v dospělosti přicházet s novými nápady, koncepty, technologiemi nebo s novým přístupem k lidem. Jenže často potřebují, aby jim někdo pomohl své schopnosti pochopit a přijmout,“ vysvětluje Vendula.
Mnoho dospívajících, kteří mají v sobě silnou vizionářskou energii, působí na první pohled nenápadně. Vynikají spíše ve svém vnitřním světě – v představivosti, fantazii a hloubce prožitků.
„Poznáte je podle toho, že milují fantasy knihy, dobrodružné příběhy nebo hrdiny, kteří mění svět. To všechno ukazuje, že uvnitř sebe nosí silnou tvůrčí energii a touhu přinášet něco nového,“ dodává.
Právě tito mladí lidé často přicházejí s odvážnými nápady. Chtějí tvořit projekty, psát příběhy, kreslit, tvořit hudbu nebo měnit systémy, které podle nich nefungují. Jejich pohled bývá jiný než ten „běžný“, a právě v tom je jejich síla.
S velkým potenciálem ale často přichází i velká vnitřní nejistota.
„Představte si, že máte plnou hlavu nápadů a snů, ale zároveň víte, že když něco z toho ukážete světu, lidé to uvidí a budou to hodnotit. To je pro citlivé tvůrčí duše potenciálně zranitelné,“ popisuje Vendula.
Strach z hodnocení a nepochopení může mladé vizionáře paralyzovat. Zvenku to pak může vypadat, že „mají hlavu v oblacích, ale nic nedělají“. Ve skutečnosti se jen bojí projevit.
„Nečinnost u těchto dětí často není lenost. Je to ochranný mechanismus. Bojují se strachem z vlastního úspěchu i z odmítnutí,“ dodává.
Podpora těchto dětí nespočívá v tlaku na výkon, ale v pochopení.
Dejte jim pocit bezpečí, prostor k experimentování a ujistěte je, že jejich citlivost a hloubka nejsou slabostí, ale součástí jejich daru.
„Když děti pochopí, že jejich strachy nejsou selháním, ale přirozenou součástí cesty k velkým vizím, obrovsky se jim uleví. Přestanou na sebe tlačit a začnou tvořit svobodně,“ vysvětluje.
Mnozí teenageři potřebují jen trochu podpory, aby se jejich sny mohly začít uskutečňovat. Pomáhá, když mají vedle sebe někoho, kdo jim rozumí: kdo je nehodnotí, ale pomáhá jim najít jejich vlastní cestu.
Právě to je cílem Mapy potenciálu nebo Světa Děti budoucnosti, kde se rodiče a děti učí rozpoznávat své talenty, pracovat s emocemi i překonávat vnitřní bariéry.
„Každé dítě má v sobě něco jedinečného. Když mu pomůžeme to rozpoznat a rozvíjet, může se z něj stát vizionář, který posune naši společnost dál,“ uzavírá Vendula.
Mít doma snílka není slabost. Je to požehnání. Jen potřebuje prostor, pochopení a podporu, aby mohl proměnit své sny v realitu.