Každý rodič chce, aby jeho dítě bylo v životě šťastné, úspěšné a nezažívalo zklamání. Ale co když právě naše obavy brání dětem v tom, aby mohly naplno zazářit?
Právě o tomhle mluví Vendula v aktuálním dílu podcastu. Vychází ze svých zkušeností s rodiči i teenagery při tvorbě tzv. Mapy potenciálu – osobní analýzy talentů, energie a směřování mladého člověka.
„Často se mi stává, že rodiče se potenciálem svého dítěte trošku vyděsí,“ říká Vendula.
„Když je pro rodiče důležitá jistota a stabilita, může ho znejistit, že jeho dítě má odvážné a velké plány.“
Rodič pak začne přemýšlet, jestli by neměl dětský sen „stáhnout víc do reality“. Jenže právě v tu chvíli dítě začíná ztrácet odvahu. „Teenager cítí, že chce ve svém životě něco víc, ale zároveň cítí, že vám to není úplně po chuti, a tak se snaží sám sebe trošku umenšit.“
Podle Venduly je klíčem naučit se žít s tím, že naše dítě má velké sny. „Když si zvykneme na myšlenku, že máme ambiciózní dítě, které chce v životě dělat velké věci, začne se s tím cítit v pohodě i ono.“
Děti totiž velmi citlivě vnímají naše pochybnosti. „Když se ho začnete třikrát ptát, jestli je to opravdu to, co chce, jestli to není moc velké, začne o sobě pochybovat. Přestávají věřit sami sobě.“
Strach, že dítě selže, se objevuje téměř u všech rodičů. Ale bez chyb není růst. „Možná, že se spálí. Možná si řekne – tady jsem pracovala víc, než jsem měla, a teď jsem z toho unavená. Ale poučí se z toho a tu svoji cestu si upraví.“
Právě tyto zkušenosti formují jejich odolnost a sebejistotu. „Chybovat a občas se splést je lidské a naprosto přirozené. Stejně jako jsme tím procházeli my, budou tím procházet i naše děti, ať je budeme chránit sebevíc.“
To nejlepší, co můžeme svým dětem dát, není jistota, ale důvěra. „Dát jim důvěru, že to můžou zvládnout, je to, co naše děti nejvíc potřebují“ shrnuje Vendula.
Protože jen tam, kde je důvěra, může růst sebedůvěra. A jen tehdy, když dítě cítí, že mu věříme, dokáže věřit i samo sobě.
Služba Mapa potenciálu pomáhá nejen dětem rozpoznat, v čem je jejich síla a kam směřují, ale i rodičům pomáhá pochopit, proč mají někdy z jejich voleb obavy.
„Mapa není jen o dítěti a o tom, na co má,“ vysvětluje autorka, „ale i o vás jako o rodiči: o tom, jak dokážete vnímat jeho volby a jak moc se třeba bojíte některých cest, které si vybírá.“